|
|
Analýza mediálního diskurzu normalizace vztahů mezi Izraelem a arabskými státy
Berková, Kristýna ; Volný, Vít (vedoucí práce) ; Lochovský, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje normalizaci vztahů mezi Izraelem a arabskými státy (s důrazem na Spojené arabské emiráty a Bahrajn) v průběhu roku 2020. Klade si za cíl osvětlit pomocí vhodného teoretického zarámování příčiny navázání oficiálních diplomatických vztahů a skrze kritickou diskurzivní analýzu porovnat mediální obrazy zemí a identifikovat podobu pátého geopolitického kódu. Z analýzy 60 zpravodajských článků následně vyplývá, že bahrajnské, emirátské a izraelské zprávy dohodu vykreslují jako cestu k míru a stabilitě a zdůrazňují nové ekonomické příležitosti. Články se naopak liší především v uchopení palestinské otázky a íránské jaderné hrozby. Klíčová slova: Izrael, Spojené arabské emiráty, Bahrajn, normalizace, kritická diskurzivní analýza
|
|
|
Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu
Fričová, Kateřina ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pod názvem Britská reakce na události arabského jara v kontextu vztahů Spojeného království se státy v Perském zálivu se zabývá dopadem, který měly události revolučního roku 2011, známé jako arabské jaro, na bilaterální spolupráci Spojeného království s Bahrajnem, Katarem, Spojenými arabskými emiráty a Ománem. Text za pomoci kvalitativní obsahové analýzy rozebírá, jak dění v Perském zálivu ve svých oficiálních prohlášeních reflektovali přední britští představitelé a členové koaliční vlády Davida Camerona. Ti totiž ve svém koaličním programu slibovali liberálně-konzervativní přístup k zahraniční politice, ale zároveň proklamovali snahy prohloubit vlastní vztahy se státy v Perském zálivu. Práce se tedy snaží zodpovědět, zda zřejmé dilema v podobě arabského jara vedlo Spojené království k přehodnocení tradičně vřelého přístupu ke státům v Perském zálivu a které oblasti spolupráce byly touto možnou změnou zasaženy nejvíce. Text se nejdříve soustředí na podobu britských bilaterálních vztahů se státy v Perském zálivu od počátku 70. let 20. století do roku 2010 a následně je věnován prostor také zahraničně-politickému směřování Spojeného království pod vládou Davida Camerona. Ve své finální části se pak práce zabývá reakcemi britských vládních představitelů na dění z roku 2011 a také...
|
|
|
Vliv Arabského jara na vztahy USA a Saúdské Arábie
Pánek, Robin ; Raška, Francis (vedoucí práce) ; Bečka, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem, jaký měly události Arabského jara na vzájemné vztahy Spojených států amerických a Saúdskoarabského království. Zkoumá události Arabského jara ve čtyřech zemích, které jsou důležité jak z hlediska průběhu Arabského jara, tak i díky jejich specifickým vztahům k oběma sledovaným státům. Těmito zeměmi jsou Tunisko (kde události Arabského jara poprvé začaly a odkud se šířily do dalších zemí Arabského světa), Egypt (dlouholetý a důležitý partner Spojených států i Saúdské Arábie v regionu), Libye (první stát, kde byla v rámci Arabského jara podniknuta zahraniční vojenská intervence za účasti Spojených států) a samotná Saúdská Arábie (kde byly protesty uklidněny, avšak byla z ní podniknuta vojenská intervence do sousedního Bahrajnu). Součástí práce je kromě chronologického sledu událostí i analýza postojů obou sledovaných států vůči těmto událostem. Jejich komparací se práce snaží ukázat, jaký měly případné rozdíly vliv na vzájemné vztahy Spojených států a Saúdské Arábie. V případě postojů Spojených států bylo především využíváno volně dostupných tiskových prohlášení a projevů prezidenta Baracka Obamy, zatímco v případě Saúdské Arábie bylo použito především zpravodajských prostředků a odborných prací zabývajících se Saúdskou Arábií a její politikou vůči událostem...
|
|
|
Faktory utvářející reakci Obamovy administrativy na události Arabského jara v Bahrajnu.
Skupa, Marek ; Anděl, Petr (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
Rok a půl poté, co prezident Obama vyhlásil v Káhiře nový začátek vztahů USA a Blízkého východu, zasáhla region vlna revolucí, které představovaly výzvu pro americkou zahraniční politiku. USA se rozhodly reagovat na události případ od případu. V Egyptě požadovaly přechod k demokracii a vyvození odpovědnosti tehdejší vlády. Naproti tomu v Bahrajnu nabádaly pouze k dialogu a místo demokratizace požadovaly stabilitu. Bahrajn je totiž zásadní bezpečnostní spojenec USA v Blízkém východě a jeho nestabilita by ohrozila americké zájmy. Zachování současného režimu v zemi je zásadní také pro Saúdskou Arábii a Spojené arabské emiráty, kteří společně tlačili USA k omezení kritiky bahrajnského režimu. V celé situaci je navíc nejasná role Íránu, jež by mohl z případné změny v Bahrajnu profitovat. USA musely ve svých reakcích zohlednit postoje důležitých spojenců v regionu, zejména proto, že jejich vzájemné vztahy se v poslední době zhoršily. Možnosti USA v Bahrajnu navíc limituje i vývoj tamní vnitropolitické situace, který přinesl posílení konzervativního, spíše protiamerického křídla královské rodiny.
|
|
|
Iran and Saudi Arabia as regional powers in the Middle East
Kartalová, Petra ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Diplomová práca sa zaoberá vzťahom dvoch regionálnych mocností na Blízkom východe - Iránom a Saudskou Arábiou. Blízky východ predstavuje konfliktný región, kde panuje krehká mocenská rovnováha. Práca pracuje s predpokladom, že špecifická kombinácia vnútorných a vonkajších faktorov viedla k mocenskému vzostupu Iránu. Rovnováha moci sa zmenila a Irán začal pre Saudskú Arábiu predstavovať hrozbu, ktorú je potrebné vyvažovať. Práca najskôr analyzuje teoretické koncepty moci a regiónu v medzinárodných vzťahoch, a následne ponúka definíciu regionálnej mocnosti. Teória rovnováhy hrozieb, ktorej autorom je Stephen M. Walt, vytvára rámec, na základe ktorého je potom iránska hrozba analyzovaná. Posledná kapitola práce je venovaná trom prípadovým štúdiám, kde sú analyticky popisované konkrétne príklady iránskej hrozby a jej vyvažovania Saudskou Arábiou v Bahrajne, Jemene a Libanone.
|
|
|
Komparace možností vstupu českých firem na trhy států Perského zálivu
Koutová, Tereza ; Zamykalová, Miroslava (vedoucí práce) ; Zaza, Yasar (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám šesti zeměmi Perského zálivu (SAE, Saúdská Arábie, Kuvajt, Bahrajn, Katar, Omán). Nejprve uvádím všeobecnou charakteristiku, jež zahrnuje informace z oblasti geografie, demografie, politiky, kultury a v neposlední řadě ekonomiky těchto zemí. Ve stěžejní části práce zhodnocuji spolupráci s Českou republikou a uvádím zkušenosti dvou konkrétních firem, jež v této části světa úspěšně obchodují. V závěrečné části se zaměřuji na perspektivní odvětví ve státech Perského zálivu a uvádím doporučení podnikatelům, kteří by uvažovali o vstupu na tamější trh.
|
host ::
RSS.